Tipy k návrhům

Budete-li chtít se pokusit o svůj vlastní návrh, bude se Vám jistě hodit několik rad.
Více než rady to jsou tipy k tomu, odkud se dá vycházet a co vše lze použít.

Co radí vexilologie…

Vexilologie je věda o vlajkách, standartách a praporech – zajímá se o jejich symboliku, historii, stavbu atd.

Není třeba si lámat hlavu s názvoslovím a vědeckými termíny.
Poměrně stručně a přitom výstižně píše o prvcích vlajek tento článek české wikipedie.

Inspiraci naleznete také u starých návrhů československé a české vlajky tu.

Vlajka a její části

Části vlajky (zdroj: wikipedie)

Prvky nacházející se na vlajkách

Prvky vlajky (zdroj: wikipedie)

Počet barev, umístění znaku a tvar vlajky

Platí pravidlo, že čím jednodušší vlajka, tím lepší. Na druhou stranu je potřeba ji nějak odlišit od ostatních. Pouhé proužky jsou zaměnitelné s řadou dalších vlajek.
Má-li být česká vlajka hezká a výjimečná, nesmí být zcela všední.
Současná vlajka ČR má klín, ten není zcela často umístěn na vlajkách, a tím je výjimečná.

Počet barev by neměl převyšovat 3 nebo 4, pak je vlajka příliš barevná (a děti by si ve školce či škole vymalovaly moc pastelek :-)). Zvláštností jsou jednobarevné vlajky. Mezi státy jednobarevnou vlajku užívala jen Libye, po svržení režimu Muamara Kaddáfího si země vybrala jednu ze starších libyjských vlajek. Je celá jen ze zelené barvy. I to je zajímavým tipem. V jednoduchosti je totiž síla. I když lze říci, že jednobarevná vlajka se pak nemusí lišit od hadru na okna… a je poněkud „nudná“.

Některé vlajky na sobě mají státní znak. V některých případech je na vlajku umisťován jen někdy (Rakousko). A buď se při svislém věšení otáčí s vlajkou (Chorvatsko, Slovinsko), nebo je stále vodorovný (Slovensko, Srbsko). V některých případech je na vlajkách přítomný stále z toho důvodu, že by bez něho byla vlajka zaměnitelná s jinou (případ především Slovenska, Slovinska a Ruska).

Typicky obdélníkový tvar v poměru 2:3 není pravidlem. Existují vlajky ve tvaru čtverce (Švýcarsko, Vatikán, obě 1:1), nebo v jiném než čtyřhranném tvaru (Nepál), jiné vlajky mají zcela vlastní poměry stran (USA 10:19).

Specifické bývá svislé věšení vlajek. Někdy se otáčí doprava, jindy doleva, nebo se po otočení zrcadlí (případ české a americké vlajky). Jak již bylo uvedeno výše, někdy se s vlajkou otáčí i znak, je-li přítomen.

1 – čtvercová vlajka Švýcarska, 2 – jednobarevná bývalá vlajka Libye, 3 – rakouská vlajka se znakem, 4 a 5 – slovenská a srbská vlajka s neotočeným znakem, 6 – chorvatská vlajka s otočeným znakem a 7 – americká vlajka zrcadlená při svislém věšení

Národní barvy

České národní barvy jsou shodné s barvami většiny Slovanů (Slováci, Chorvati, Srbové, Slovinci, Rusové atd.). Jsou to modrá, červená a bílá. V tomto pořadí jsou odspodu řazeny na české trikoloře.
Užití těchto barev se prakticky na české vlajce předpokládá.

Česká trikolora

Zemské vlajky

Mezi české země dlouhodobě patřily Čechy, Morava, Slezsko, Kladsko a Horní a Dolní Lužice.
Časem z nich zbyly jen Čechy, Morava a malá část Slezska zvaná České Slezsko.
Poslední tři jmenované historické země mají vlastní tzv. „zemskou“ vlajku, která vychází ze znaku té které země. Kromě toho je vhodné připomenout, že český lev se neužíval jen jako znak Čech, ale i všech českých zemích (viz např. pořadí sestavení erbů na Mostecké věži v Praze u Karlova mostu). Společným znakem, který ale časem vymizel (naposledy hojně užíván Karlem IV.), byla svatováclavská plamínková orlice.

Všechny tradiční české zemské vlajky jsou bikolory (složeny jen ze dvou barev) a obvykle je na nich umístěn znak.

Prapor Čech je červenobílý.
Vlajka Moravy se v minulosti často měnila. V současnosti se ustálily dvě verze. Modrý s červeno-stříbrně šachovanou orlicí a červeno-žlutý s červeno-zlatě šachovanou orlicí.
Vlajka Slezska taktéž vychází z jeho znaku a je černo-žlutá.

Zemské vlajky

Husitské vzory

Již v minulosti, když se navrhovaly vlaky Československa a ČR se hodně návrhů vracelo k husitství. Nejčastějším motivem byl červený kalich na černém pozadí. Husité však užívali více barevných kombinací, ale je pravdou, že červeno-černá varianta se stala nejtypičtější.
Často se pak objevoval zlatý kalich na červeném pozadí, bílý kalich na černém, nebo též bílá husa na červeném atd.

Červenočerná varianta je nejznámější a dá se říci, že i nejestetičtější. Taktéž je o dost agresivnější, než tradiční české národní barvy.

Některé z praporů užívaných husity

Pozor na německé barvy

Poslední rada k barvám. Je dobré si dát pozor, ať se vlajka nepodobá spíše německým vlajkám.
Pokud užijete pouze barvy zemských vlajek, velice lehce vám vznikne jak současná spolková vlajka Německa, tak i stará vlajka, již užívali i nacisté.
Pouhé užití husitských barev (červené a černé) by v některých případech mohlo připomínat sudetoněmecké prapory.

Riziko vytvoření vlajky v německých barvách

Kde získat další inspiraci a nevytvořit duplikát

Nejlepší bude, když si otevřete stránku se všemi světovými státními vlajkami. Jednak získáte příklad toho, jak vlajky vypadají, a jak se sestavují (co lze na nich užít, a co zřejmě ne), a za druhé vám to pomůže k tomu, abyste nechtěně nevytvořili již existující vlajku.
Můžete zkusit seznam například na české wikipedii.

Návrhy naší vlajky v minulosti

Jistě Vám přijdou vhod i návrhy československých a českých vlajek v minulosti.
Ty naleznete na této stránce.