Naše tipy

Než se pustíte do navrhování nové vlajky, může vám být nápomocno pár našich rad a tipů. V následujících řádcích se seznámíte s oborem vexilologie, jejími základními pravidly, poradíme vám v čem a jak návrhy vytvářet a v závěru pro vás máme několik tipů pro inspiraci, od kterých se při vymýšlení designu můžete odrazit.

Co radí vexilologie…

Vexilologie je nauka o vlajkách, standartách a praporech – zajímá se o jejich symboliku, historii, stavbu, ale rovněž určuje pravidla navrhování vlajek nových. Bývá úzce spojena s heraldikou, naukou o erbech a znacích, od které některá pravidla přejímá.

Vlajky původně vycházejí ze znaků, které nahrazovaly v bojových šicích či na moři, kde složitě vykreslované zdobené znaky nebylo možné rychle rozlišit. Vlajka by proto měla být jednoduchá, mělo by být možné ji snadno rozlišit i na dálku, visící i vlající, z obou stran. Měla by být tvořena jednoduchými barvami, symboly a vzory s jasným významem, ale přesto by měla být jedinečná a reprezentativní.

Vlajka a její části

Části vlajky (zdroj: wikipedie.cz)

Prvky nacházející se na vlajkách

Prvky vlajky (zdroj: wikipedie.cz)

Umístění znaku a tvar vlajky

Některé vlajky na sobě mají státní znak. V některých případech je na vlajku umisťován jen někdy (Rakousko). A buď se při svislém věšení otáčí s vlajkou (Chorvatsko, Slovinsko), nebo je stále vodorovný (Slovensko, Srbsko). V některých případech je na vlajkách přítomný stále z toho důvodu, že by bez něho byla vlajka zaměnitelná s jinou (případ především Slovenska, Slovinska a Ruska). Příliš detailní znak, zvláště pokud je jediným odlišovacím prvkem, však zhoršuje rozpoznatelnost vlajky na dálku.

Typicky obdélníkový tvar v poměru 2:3 není pravidlem. Existují vlajky ve tvaru čtverce (Švýcarsko, Vatikán, obě 1:1), nebo v jiném než čtyřhranném tvaru (Nepál), jiné vlajky mají zcela vlastní poměry stran (USA 10:19).

Specifické bývá svislé věšení vlajek. Většinou se při otočení zrcadlí (případ české nebo americké vlajky), není to však podmínkou (chorvatská vlajka). Záleží na symbolice a významu jednotlivých prvků na vlajce. Jak již bylo uvedeno výše, někdy se s vlajkou otáčí i znak, je-li přítomen.

1 – čtvercová vlajka Švýcarska, 2 – jednobarevná bývalá vlajka Libye, 3 – rakouská vlajka se znakem, 4 a 5 – slovenská a srbská vlajka s neotočeným znakem, 6 – chorvatská vlajka s otočeným znakem a 7 – americká vlajka zrcadlená při svislém věšení

Jak vytvořit vynikající vlajku

Severoamerická vexilologická asociace (North American Vexillological Association, NAVA) vydala v roce 2013 velmi názornou a přehlednou příručku Dobrá vlajka, špatná vlajka, ve které uvádí pět základních pravidel, kterými se při tvorbě dobrého návrhu vlajky řídit:

1) V jednoduchosti je krása:
Vlajka by měla být jednoduchá tak, aby ji i dítě umělo namalovat zpaměti…

2) Použijte srozumitelnou symboliku:
Z užitých symbolů, barev nebo vzorů by mělo být patrné, co symbolizují…

3) Dvě až tři základní barvy:
Snažte se omezit počet barev maximálně na tři, které jsou navzájem dobře kontrastní a vybírejte ze základních barev…

4) Žádné nápisy nebo pečeti:
Nikdy nepoužívejte na vlajkách nápisy nebo pečeti (ty se týkají především vlajek států USA, pozn. překl.)…

5) Buďte jedineční, nebo vyjádřete spřízněnost:
Vyhněte se duplikování jiných vlajek, ale využijte podobnosti k ukázání spřízněnosti…

Celá příručka je k dispozici v originále na stránkách NAVA: Good flag, bad flag (pdf)

V čem vlajku navrhnout

Nebojte, k předělání vám žádný návrh nevrátíme. Záleží jen na vás, v jakém programu se do vytváření nové vlajky pustíte, ať půjde o Malování, Photoshop, Gimp či cokoliv jiného. V případě, že si s počítačem moc nerozumíte, nic vám nebrání v tom vzít do ruky tužku, návrh namalovat ručně a pak nám ho vyfotit nebo naskenovat.

Námi doporučené volně dostupné grafické programy ke stažení:

FlagMaker – vektorový grafický editor specializovaný na vytváření vlajek.
GIMP – rastrový grafický editor. Volně dostupná alternativa k Photoshopu.
InkScape – grafický program k vytváření vektorových obrázků.

Národní barvy

Kdo by si nevybavil například italskou červenou, bílou a zelenou. Většina zemí má “své” barvy, které používá při různých příležitostech. České národní barvy jsou shodné s barvami většiny ostatních slovanských národů (Slováci, Chorvati, Srbové, Slovinci, Rusové atd.). Jsou to bílá, červená a modrá v tomto uvedeném pořadí a jedná se o jeden ze státních symbolů. Takto odshora řazené barvy do tří horizontálních pruhů tvoří naši trikoloru. Česká trikolora se používá tam, kde např. kvůli proporcím není možné použít naši vlajku (pečetící pásky, stužky apod.). Užití těchto barev se prakticky na české vlajce předpokládá.

Česká trikolora

Zemské vlajky

Mezi české země dlouhodobě patřily Čechy, Morava, Slezsko, Kladsko a Horní a Dolní Lužice. Časem z nich zbyly jen Čechy, Morava a malá část Slezska zvaná České Slezsko. Poslední tři jmenované historické země mají vlastní tzv. „zemskou“ vlajku, která vychází ze znaku té které země. Kromě toho je vhodné připomenout, že český lev se v minulosti neužíval jen jako znak Čech, ale i všech českých zemích (viz např. pořadí sestavení erbů na Mostecké věži v Praze u Karlova mostu). Společným znakem, který ale časem vymizel (naposledy byl hojně užíván Karlem IV.), byla svatováclavská plamínková orlice.

Všechny tradiční české zemské vlajky jsou bikolory (složeny jen ze dvou barev) v poměru stran 2:3 a často na nich bývá umístěn znak.

Prapor Čech je červenobílý. Je téměř totožný s vlajkou Polska, od které se na pohled liší jen poměrem stran. V letech 1918-1920 byl používán jako vlajka Československa a v letech 1969-1992 byl používán, v praxi pak spíše nepoužíván, jako vlajka České socialistické republiky, resp. České republiky.

Vlajka Moravy se v minulosti často měnila (více zde). V současnosti je nejčastěji používána žluto-červená bikolora vycházející z pozlaceného moravského znaku, který byl v minulosti používán povětšinou moravskými Němci. Na státním znak ČSR a později ČR se objevuje jako symbol Moravy stříbro-červená orlice. Vzhledem k tomu, že vlajky vychází ze znaků, by tedy správná verze měla vypadat jako česká trikolora, nebo česká bikolora, popř. jako modrý prapor. Všechny na sobě mohou mít znak (resp. orlici, znak by na vlajce neměl obsahovat štít, neboť vlajka samotná zastupuje štít, jedná se tedy o jakýsi pleonasmus – což ale níže uvedené příklady obsahují).

Vlajka Českého Slezska taktéž vychází z jeho znaku a je černo-žlutá. V polské části Slezska bývá používána i bílo-žlutá nebo modro-žlutá bikolora.

tipy4

Husitské vzory

Již v době, kdy se navrhovaly vlajky Československa se hodně návrhů vracelo k husitství. Nejčastějším motivem byl červený kalich na černém pozadí. Husité však užívali více barevných kombinací, jako zlatý kalich na červeném poli, či dokonce bílá husa na červeném poli, ale je pravdou, že červeno-černá varianta se stala nejtypičtější.

Červeno-černá varianta je nejznámější a dá se říci, že i nejestetičtější. Vyznívá však také o dost agresivněji, než tradiční české národní barvy.

Husitské vlajky

Některé z praporů užívaných husity

Návrhy naší vlajky v minulosti

Ačkoliv bylo od těchto snah nakonec upuštěno, Česká republika se během rozpadu ČSFR pokusila o navrhnutí nové vlajky. Jednalo se o drobné modifikace československé vlajky, v jednom návrhu modrý klín dosahoval jen do 1/3 vlajky, v druhém byla modrá barva nahrazena azurovou.

vlajky_1993

Neúspěšné návrhy na modifikaci čs. vlajky pro využití jako vlajky Česka z doby rozpadu ČSFR.

O mnoho zajímavější pro inspiraci jsou návrhy československé vlajky před rokem 1920.
Ty naleznete na této stránce.

Přejeme hodně zdaru! :)

Nyní už jen zbývá váš návrh nahrát pomocí formuláře.